Založiť webovú stránku alebo eShop
aktualizované: 01.04.2010 12:48:56 

KK - Chorvátsky Grob

Aktuálne

KVALIFIKAČNÉ PRETEKY NA MAJSTROVSTVÁ SVETA

Dátum: Miesto konania a informácie ku kvalifikačným pretekom:
10. - 11.04. Chorvátsky Grob - Kvalifikačný pretek na MS WUSV a FCI podľa IP03 -1 .kolo,
Alžbeta Hinerová, Pri Hrádzi 9/A, 821 06 Bratislava
Rozhodcovia IP03 - R.Danek, J.Klíma, Z.Molnár /H/
Rozhodca IPOl - M.Bočkai
08. - 09.05. Banská Belá - Kvalifikačný pretek na MS WUSV a FCI podľa IP03 - 2. kolo,
/ako súčasť M SR ZŠK/
Milan Babirád, 966 15 Banská Bclá 241
19. - 20.06. Vranov nad Topľou - Kvalifikačný pretek na MS WUSV a FCI + CACIT podľa SchH3 - 3.kolo,
/ako súčasť M SR SÚCHNO/
Peter Lengvarský, Na Hrunku 52, 093 01 Vranov nad Topľou
30.9. - 3.10. Slovenské Nové Mesto - I. ME v stopách
Tomáš Seress, Školská 234/10, 076 33 Slovenské Nové Mesto, 0905 539 255

Postupový kľúč na MS FCI a MS WUSV - započítavajú sa 2 najlepšie kompletné súčty z 3.kvalifikačných pretekov pri splnení limitu 540 bodov. Body sa môžu použiť len zo súťaží, kde bol splnený limit v každej disciplíne A/70, B/70, C/70.
Na MS FCI a WUSV postupuje max. 5 pretekárov
V prípade mimoriadnych udalostí, ktoré majú za následok vypadnutie reprezentanta z dôvodu úhynu psa, alebo úrazu, má Prezídium ZŠK SR právo rozhodnúť o doplnení reprezentačného družstva ďalšími pretekármi do počtu 5, podľa poradia umiestnenia a v osobitných prípadoch aj pri nesplnení bodového limitu. Reprezentantom môže byť len občan Slovenskej republiky.


 

 


 


Július Benovič so svojim psom Cakym, bezkonkurenčne zvíťazili vo všetkych troch kvalifikačných kolách 2009 ! V mene celého klubu GRATULUJEME !

.. ďalším úspechom bolo získanie titulu MSR mládeže ktorý získala Sandra Hinerová a jej sučka BOM Angella Betkin dvor v kategórii SchH1 :)

 


 


Fotografie z nášho snaženia...


 

 


Fotky z tréningu :)

29.3.2008 sa konali skúšky podľa SchH a IPO.

Rozhodca : Miloš Bočkai

Figuranti: Alexander Drozd a Dezider Mecner

Psovod +pes Skúška A B C
Marta Majtasová a Fan Fan z Podskalky /NO FPR1 95    
Anton Strasser a Eron z Červeného kameňa /NO FPR1 83    
Helena Pavlíková Ugo Betkin dvor /NO FPR1 67    
Irena Schettlová a China Black Chabet /NO IPO1 97 76 80
Adriana Nagyová a Zero Betkin dvor /NO IPO1 98 92 90
Sandra Hinerová a Angella Betkin dvor /BO-MLN BH   60/splnil  
Július Benovič  a  Caky Ben-Ju /NO SchH1 99 96 95
Marta Majtásová a Ema z Červeného kameňa /NO IPO2 94 92 91
Vladimír Dobrovodský a Bret Forived /NO IPO3 97 90 82
Zralý Roman / Boseron FH2 79    

 


 

 

 Tréning 9.2.2008

                    


Výročná členská schôdza 8.2.2008

                  


Trénujeme aj v zime :)

1.12.2007

                 


 †Emír Chabet : Život je jen náhoda

 alt

zpivá se v jedné pisničce. Kdybych byla textař pisni, napsala bych skladbu o jednom životě psim. Škoda, že to nedokažu. Ten pes, o kterém by byla, si to zasloužil. I když posledni dva roky už jeho jméno nefigurovalo na startovnich listinách,  svoji individualitou se postaral o to, aby ho poznal cely psíčkarský svět. Mnozi si budou dlouho pamatovat jméno Emir CHABET CS. Datum 14.11.2007, kdy odešel do psiho nebe je už teď minulostí, ale já  na něj nezapomenu nikdy.

 

alt

EMÍR Chabet  ( *09.05.1996 : †14.11.2007 )

Zkoušky: ZVV1,2,  SVV1,2, IPO1,2,3, IPO-FH,  BH, SchH1,2,3, SchH-A,  FH1,2,  ZPO1,  ZPS1,  2x CACT,  mistr ČKNO,  MSKS,  SR

Výstavy: Dobrý

Bonitace: 5KX5/5, 5 P,  I. tř. - doživotní chovnost

RTG: negativní

Naše spolužiti začalo v květnu 1996, tragickým uhynutim jeho předchůdce - Cyruse CHABET, se kterým jsem v jeho necelých dvou letech startovala v "trojkach". "E"-vrh, narozený v naší chovné stanici CHABET,  byl týden na světě, a my se rozhodli žádného ze čtyř sourozenců neprodat. Dvě feny a jeden pes byli vlkošedí, jeden černopalený. A tak jsem měla jednoduchý vyběr.

Emili,  jak jsem mu řikala,  byl od začátku zcela obycejné šteně. Nebyl ničim zajimavý, dokonce si ho někteří pletli s tibetskou dogou. Skutečně nebyl typickým představitelem německého ovčáka. Veliká hlava s ušima k sobě, prosedlaný hřbet, krok prestárlé šelmy, to nejlepe vystihovalo jeho vzhled v půlroce života. Z legrace jsem tvrdila, ze se měl narodit jako rotvajler, a že si to pánbůh na posledni chvili rozmyslel. Něco z toho mu zůstalo, však také na jediné výstavě, které jsme se zúčastnili, jsme uzavirali pole startujicich s milosrdnou znamkou dobrá. S tim jsme se však smířili, a hledali realizaci jinde. Ale to už bylo později. Vrátim se jestě do doby mladické a pubertálni. Vzhledem k tomu, ze se Emili narodil ve znameni býka, (jako i já), v hloubi duše to byl tvor pohodlný. Spiše pomalejši a rozvážný,  milujicí dobré jidlo. Ostatni lidi bra lže jsou, ale žádné přátelstvi a nadšeni jim neprojevoval. Jediné,  v té době na něm zajimavé, byly jeho zákusy. V 7 měsicich jsme z kousáni na peška museli přejit na rukáv, z prostého důvodu:nikdy nebyl pešek dostatečne velký, aby k němu nepřikousnul prsty,  anebo část ruky pomocnika. Myslim,  že šilhal schválně po ruce, aby mu náhodou na posledni chvíli neucukla, a on by se nedej bože netrefil. Působil jako krokodýl, který chce svou kořist polknout beze zbytku, a běžně jsem mu z krku tahala za šňůrku balónek, anebo ho presvědčovala, aby mi dal dva ze tří balonků, které si neznámo jak, nacpal do tlamy. Nepomohla ani kombinace balónek-pešek, kdy jsem si bláhově myslela, že mu budu kořist vyměňovat. Takže jsme nakonec skoncili vždy jen s jednou hračkou, aby se neudávil. Obdivovala jsem psovody, jejichž psi rychlostí blesku probihali za hozenou kořistí mezi nohama. Moje pokusy o totéž rychle ztroskotaly. Připadala jsem si jako při srážce s kamiónem,  a tento  systém zavrhla. Zcela neprofesionalně jsem tedy kořist házela za sebe bokem, čimž jsem předešla hospitalizaci na ortopedickém oddělení nejbližší nemocnice... Musim podotknout, že nejsem nizkého vzrůstu, a ani Emili nebyl obr, ale prostě nám tento grif spolu nešel. Na stopy jsme chodili od 10 týdne jeho věku. Čuchali jsme na pamlsky, hned po snídani, tehdy nebylo tempo vražedné. Po čase jsme se vychodili, vyměnili pamlsky za odměnu-balónek na konci. Vždy jsem měla pocit, že Emil udělá,  cokoli si zamanu, aniž by na okamžik zapřemýšlel, jestli je to pro něj vyhodné.

A tak se nám pomaličky začalo dařit, až jsme zkusili nastoupit podle SVV1 k prvnimu závodu. Bylo to v Komarně. Emil měl rok a týden. Dnes se mi to zda neskutečné. Tehdy jsme si odnesli 96 bodů ze stopy, 82 bodu ziskali na poslušnosti a nemuseli jsme ani uhradit zdemolovanou prekažku, 93 bodů bylo odměnou za krváceni z nosu po odolnosti-poslednim zakusu, kde figurant zjistil, jak vypadá sražka s rozjetým vlakem a oba se na chvilku ocitli na zadech. Nicmeně, Emilem tento zažitek neotrásl, zato mu zůstalo ponaučeni do dalších let, aby nechodil do kontroláků jako blázen, ale rozvážně a na jistotu. Komárno bylo prvním vitězstvim, v jedničkách jsme jich zažili spolu devět. Do trojek jsme se prihlásili o rok nato. Ta sezóna byla ve znameni sbírání zkušeností, na „bedně „moc často pro nás misto nezbylo, ale ochutnali jsme velké soutěže,  a ve třetim roku Emilového života nás už veřejnost začala brát važně. Od roku 1999 šest sezón, do roku 2004,  jsme se stali součástí reprezentačniho družstva pro mistrovstvi sveta FCI a WUSV. Jestě v roce 2005 jsme několikrát startovali a karieru všestranného psa ukončili Mistrovstvim Slovenska v Žiline třetim mistem, kde nás pořadatelé dojali krásným dárkem na rozlučku.

alt

Zkoušeli jsme i stopařinu, ale tady pro nás bylo zadostiučiněním splněni zkoušek FH2 a IPO-FH. Abychom dosáhli kvalit nejlepších stopařů, museli bychom se vic posnažit. Jenže to chce čas, fanatizmus a celého psovoda, a ne další 2-3 mladé psy, kteři vyžadují pozornost a spoustu práce. Ale to už je jiná kapitola.

Cesta života se podobá jizdě vlakem. Také je plná výzev, snů, fantazie, očekávání a rozluček. Emili šel po té svojí nejlépe , jak jen dokázal. Prinesl mi radost, oddanost a nefalšovanou lásku. Byl vždy pri mě, at se dělo cokoli. Spolu jsme smutili, radovali se, pracovali i odpočivali. S nim odešlo i kousek mého já.

 

Marta Majtasová


Členská výročná schôdza 16.2.2007

Z ľava - Milan Sobolič, František Krátky, Peter Vačok, Marta Majtasová a Viliam Koberčík

 Predseda klubu p. Július Benovič odovzdáva ceny za vzorné reprezentovanie klubu Členovia Členovia Členovia  

 

 


 

Jubileum JUDr. Petra Vačoka  

( Noviny kynológov 2006/č.11,12 )

Úvodom by som chcel skonštatovať, že je pre mňa veľkou cťou napísať pár riadkov k päťdesiatinám vzácneho človeka, JUDr. Petra Vačoka. Vo svojom živote som stretol a spoznal mnohých ľudí, ale len málo zanechalo vo mne taký výrazný dojem ako náš oslávenec.

Naše prvé stretnutia sa datujú v dobe, keď sa profilovala SÚCHNO a práve Peter zaujal svojou rozvahou a vedomosťami v protokolárnych postupoch. V krízových dobách rozdeleného SUCHNA dokázal svoje kladné charakterové vlastnosti a tieto len potvrdil aj svojím principiálnym postupom vo svojom bývalom zamestnaní nezlomného vyšetrovateľa. Ak zalistujeme v „psíčkarskej“ knihe sledu a udalosti, dozvieme sa, že po pár bezpapierových psoch, ktoré choval ako chlapec, prišiel pes, ktorého sme mu všetci závideli : Car Jo-že-Mir. Exteriérovo veľmi pohľadný po Vilovi v. Arminius a špičkový aj v povahe, najmä po matke Arana Va-Roz, ktorej rodičia boli špičkoví pracovní jedinci - Brit Prodašic a Bessy Peč-Kar. Každý, kto pozná Petrove nároky na povahové vlastnosti vie, o čom hovorím. Práve s týmto psom dosiahol 6 skúšok z výkonu a svoj zatiaľ najväčší životný úspech vo výcvikovej oblasti, keď ako reprezentant SR štartoval na Majstrovstvách sveta FCI v Belgicku. Aj napriek tomu, že Car nakryl viacero súk a Peter viacero synov vyskúšal, žiadny z nich nedosahoval kvalít otca.

Po rokoch hľadania prišiel zlom, paradoxne na Špeciálnej výstave v Senici, kde p. Zimmermann zo SRN predviedol na skúške povahových vlastnosti síce len stredne veľkých, ale veľmi razantných jedincov a všetci boli po nemeckom plemenníkovi Troll v. d. bösen Nachbarschaft. Aj špičkoví slovenskí figuranti uznali ozajstnú kvalitu predvedených jedincov. Práve táto situácia určila ďalší „psíčkarský“ vývoj Petra Vačoka, už nielen ako vycvikára. Cez Dalibora Haládeka sa podaril kontakt na majiteľa Trollovho syna Yoschi v.d. Dollenwiese, ktorý stelesňoval

 

Petrove predstavy v type ale hlavne ako tvrdý a nekompromisný obránar. Práve zo spojenia Yoschi-Dasti v.d.Maineiche vzišla zakladateľka Petrovej chovateľskej stanice

„Va-Pe“ - Loggi v. d. Maineiche. Táto chovateľská stanica sa už dlhoročne prezentuje kvalitnými odchovmi a radí sa k špičkovým pracovným chovom nielen v Nemecku, ale aj na svete. Majiteľ p. Hugo Maar sa stal veľmi dobrým priateľom a len málo ciest do Nemecka absolvoval bez toho aby p. Huga navštívil. Pri našich debatách, ktoré trvali častokrát dlho do noci, som vycitíl, že p. Hugo Maar je pre Petra chovateľským vzorom. Už pri prvom spojení Loggi ako tvrdá a nekompromisná obranárka potvrdila svoju kvalitu chovnej suky a jej potomkovia Akim a Arne Va-Pe sú známi širokej kynologickej verejnosti. Prelomový bol, ale B-vrh, keď použil na krytie Unara v. d. Maineiche, výrazného plemenníka, razantného obranára, účastníka Bundessiegerprüfung. Práve z tohto spojenia vzišla Beky Va-Pe, následníčka Loggi. Všetci ktorí videli Beky na „kalifikačkách“, ocenili výrazný obranársky pud, porovnateľný so špičkovými psami. Tu by som chcel vysloviť svoj obdiv, Peter pracuje ako úspešný advokát, 12-15 hodín denne a pripraviť za takýchto podmienok jedinca na vrcholové preteky, to si zasluhuje obdiv. Jeho priame a vysoko odborné jednania ho predurčili na funkcionárskej dráhe prezidenta Zväzu športovej kynológie a súčastne vykonáva aj predsedu Kynologického klubu Chorvátsky Grob. Riadiť klub nabitý osobnosťami, ako sú J. Benovič, M. Bočkai, G.Dudák, bratia Haládekovci, manž. Majtasovi, M. Sobolič, to len potvrdzuje moje vyššie uvedené slová. Je pilierom stability nielen v klube, ale častokrát aj tlmí rozbúrené vášne v Slovenskej kynológii.

Aj keď som poskytol Petrovi množstvo materiálov a svojich vedomosti v oblasti chovu, myslím si, že nielen mne bol vzorom v priamom jednaní, v zápale pre dobrú vec a v ostatných rýdzich ľudských vlastnostiach, ktoré sú mu vlastné.
V dobe, keď oslavuje svoje narodeniny, má po svojej Beky, dve „srdcovky“ - psa po Tysonovi v. d. Schiffslache- Hoky Va-Pe, s ktorým má dve skúšky , je uchovnený a pripravuje si ho do budúcna na vrcholové preteky a sučku Naru po Hektorovi v. Talka Marda. Každý, kto sa zaujíma o športovú kynológiu vie, že Bratislava bude v roku 2007 usporiadateľom Majstrovstiev sveta WUSV a práve Peter je predsedom organizačného výboru. Túto akciu svetového významu si vytýčil za vrchol svojej funkcionárskej kariéry.

Záverom svojho príspevku by som chcel nášmu jubilantovi popriať pevné zdravie, rodinných a pracovných úspechov, veľa kvalitných chovateľských spojení,, ako výcvikárovi dosiahnutie špičkových výsledkov a úspešnú organizáciu MS, tak aby sa kladne zapísali do dejín svetovej kynológie.

Ján Sudimák

 


TOPlist
 Vytvorené službou WebLahko.sk  |  Nahlásiť protiprávny obsah!  |   Mapa stránok